úterý 6. prosince 2011

Rozdělení rostlin

Rozdělila jsem rostliny na pontonu systematicky (viz obrázek) říše rostliny ->třída (horní barevný ponton) -> čeleď (dolní barevný ponton)
Prochází se od evolučně nejstarších po nejmladší.



středa 30. listopadu 2011

rostliny
    - květináče aspoň 20x20 cm, substrát alespoň 25 cm
    - květináče se vyloží netkanou textilií nebo monofilem, dá se do nich substrát
    - květináče budou v nerezovém/plastovém koši, zasypané štěrkem nebo keramzitem
    - slunce nesmí svítit na kořeny -> pro jistotu budou koše pod úrovní pochozí plochy
    - pod košem nechaná mezera, aby se tam shromaždovala studenější voda
    - nesnášejí moc dobře teplou vodu, nejlépe rostou ve vodě do 20° C
    - použít pitnou vodu, protože nejde odhadnout co kdo do Vltavy vypustí a taky by se tam mohla dostat nějaká řasa, které by se pak nedalo zbavit

akvária na rostliny
    - v létě přehřívání -> pomáhá tvorbě řas, navíc teplá voda nesvědčí rostlinám
    - v zimě promrzání -> trhání akvárií, kořeny rostlin nesmí zamrznout
    - řešení řas: zchladit vodu; pískové filtry; vysazení hrubého zooplanktonu, který řasy likviduje, jako hrotnatky, buchanky; dají se použít i enzymy, jen se musí správně odhadnout množství, aby nezačaly ničit rostliny
    - řešení přehřívání: oběh vody k filtru a chlazení ve studené vltavské* vodě
    - řešení promrzání: oběh vody a její „ohřívaní” ve vltavské vodě-> bude zamrzat jen na povrchu -> uzpůsobení akvárií - kónický tvar nebo něco pružného, co se dá do vody a led to stlačí
    - tím, že budu filtrovat vodu kvůli řasám, zároveň odstraním živiny i pro rostliny -> do substrátu se zapíchne tyčinka s hnojivem, která vystačí minimálně na 3 měsíce

* Vltavská kaskáda způsobuje, že je ve Vltavě v létě voda studenější než by měla být a v zimě teplejší, proto Vltava už pořádně nezamrzá. Voda z nádrží se vypouští zespod, kde je nejtěžší 4°C studená voda. V létě nepřirozeně studená, v zimě nepřirozeně teplá.

úterý 11. října 2011

Další návrh

Vodní botanická zahrada

V botanické v Tróji jsou jen cizokrajné vodní rostliny a pak rašeliniště. V botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK teprve v roce 2003 založili sbírku středoevropských rostlin stojatých a pomalu tekoucích vod. Sbírka se pořád doplňuje. V Praze neexistuje v botanické zahradě sbírka rostlin tekoucích vod.
+  využila by se voda přímo z Vltavy
+ daly by se pěstovat rostliny ve stojaté i tekoucí vodě podle regulace průtoku vody bazénkem
+ vznikla by odpočinková zóna za mírný poplatek

sbírka vodních rostlin v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

úterý 4. října 2011

Nápad 1 - Čajovna
Přijde mi, že klid místa a odtrženost, krásný pohled na řeku se hodí k čajovně, kde se dá vysedávat hodiny. Byla by zavěšená na zdi nábřeží s jednotlivými buňkami pro skupinky hostů.  Čajoven je v okolí docela dost, ale myslím si, že to svědčí spíš o tom, že se tam uživí, než že by se tam další nevešla.
inspirace ze smíchovského dvora
čajový domeček s rozhledem
modře čajovny, zeleně infocentra


 Nápad 2 - Rybářský domek
 Domek, kde by vám půjčili rybářské náčiní, poradili by vám co s ním a dohlídli by na vás. Na vyzkoušení pro každého. Po ulovení ryby ji buďto můžete pustit zpátky nebo si ji nechat připravit na grilu. Takže něco jako zkušebna rybolovu kombinovaná s restaurací. 
(podobně fungující restaurace v Jeseníkách:
http://www.loucna-nad-desnou.cz/rybareni%2Drybnik%2Dkocian/os-5764/p1=3017 )
rybáři u železničního mostu
podobná restaurace v Jeseníkách